3.díl: Orientální vůně

| 7.11.2014 | Novinky, Svět vůní | 0 komentářů

Orient, to je slovo, které voní kořením, vzácnými dřevy, dálkami a tajemstvím. Orientální vůně zažívají v současné době novou vlnu popularity a nabídka parfumerií zahrnuje celou škálu těchto parfémů, od lehkých květinově orientálních pro „normální“ lidi až po silné parfémové oleje dovážené přímo z arabských zemí.

Z čeho jsou nejčastěji složené orientální vůně?

Pro orientální parfémy jsou typické složky:

  • koření (skořice, vanilka, kardamom, ale třeba také kmín)
  • dřeva (santalové, cedrové, palisandrové, agarové)
  • výrazné květiny, ale také ovoce nebo aromatické byliny

Typickou orientální složkou je ambra, což je směs vonných pryskyřic. Jejich vůně je sladká, někdy dřevitá, medová, zkrátka „zlatá“. Také samotné pryskyřice jsou oblíbenou ingrediencí orientálních parfémů, třeba kadidlo (pryskyřice ze stromu kadidlovníku), myrha, benzoin nebo na první pohled obyčejná borová pryskyřice, jenž má krásnou sametovou vůni.

Sladké, lehce živočišné pižmo neboli mošus bývalo dříve velmi drahé, protože se získávalo ze vzácných jelínků pižmových, dnes se ale vyrábí synteticky stejně jako jiné živočišné složky (kastoreum, cibet).

Mezi orientální vůně se také počítají gurmánské parfémy, i když jejich skupina je dnes již tak početná, že je často uznávána jako samostatná rodina.

Orientální kořeněné

Těžko si lze představit orientální bazar bez stánků s voňavými hromádkami koření, a těžko si lze také představit orientální parfumerii bez těchto ingrediencí. Koření používali lidé už ve starověku k provonění svých domovů a natírali se oleji či mastmi , do nichž se koření vmíchávalo nebo se v nich macerovalo.

Typickým a velmi známým představitelem této skupiny je Opium (Yves Saint Laurent), které po nedávné změně složení a flakónu trochu zkrotlo, ale stále jde o výraznou vůni. Nové Opium víc voní po pryskyřicích (ambře, opopanaxu, myrze) a o něco méně po koření, z toho starého sálala skořice a hřebíček na všechny strany. Unikátním kořeněným orientem je unisexová Black od Bvlgari; kmín, který jsem zmiňovala v úvodu, najdete v Hypnotic Poisonu (Dior).

Vanilkové vůně

Specifickou podskupinou kořeněných vůní jsou vanilkové. Někdo parfémy s vanilkou miluje, někdo nesnáší. Vanilkovou klasikou je Shalimar (Guerlain) nebo také Brit (Burberry), v němž je vanilka kombinována s hořkými mandlemi. Možná ale máte spíš rádi vanilku v podobě veleúspěšné Hypnôse nebo Code; nebo rovnou niche vůně, jako je Un Bois Vanille (Serge Lutens), Havana Vanille (L’Artisan) nebo Hermessence Vanille Galante.

Orientální dřevité

Starověcí orientální boháči si vůně vzácných dřev dopřávali v té nejčistší podobě: nechali si vyrobit třeba truhlu ze santalového dřeva, která dokázala provonět celý pokoj a ještě ochránit svůj obsah před nenechavými moly.

Dnes si krásu orientálních dřev dopřáváme z flakonů. Dámskou santalovou klasikou je červená Samsara, z novějších vůní sem patří třeba Sensuous od Estée Lauder. Vůně santalu bývala dříve spojena hlavně s pánskými parfémy, dnešní muži už ale jeho těžkou vůni nemají moc rádi a preferují lehčí dřevité vůně bez sladkých orientálních tónů (třeba Lalique Equus nebo parfémy od Dsquared2). Na pánské parfémy se ale podíváme ve speciálním dílu.

Orientální ovocné

V orientálních parfémech nenajdete ovoce svěží a prchavé, ale sladké, šťavnaté a výrazné, třeba švestky nebo broskve. Představiteli této skupiny jsou Jasmin Noir od Bvlgari (švestky), Fath de Fath (broskve), J’adore (švestky) nebo Rochas Femme (broskve a meruňky).

Čisté orientální parfémy

Existují vůbec čistě orientální vůně? V každé přece najdeme nějaké výrazné složky, podle nichž ji můžeme zařadit do kořeněné, květinové, gurmánské či dřevité podskupiny… Přesto se dají najít vůně, v nichž jsou jednotlivé složky tak harmonicky propojené, že působí jako jednolitá slitina. Často je v nich ambra, která má moc sjednocovat a zakulacovat ostatní ingredience. Patří sem třeba Amber Absolute od Toma Forda nebo Must de Cartier.

„Exkluzivně pro Selfino.cz Ada“

[Total: 2    Average: 5/5]
Share This