Růže: Královna květin

Růže je růže je růže, napsala Gertrude Steinová ve své slavné básni. Gertrude vlastně nemluvila tak úplně o růžích, ale já o nich dnes mluvit budu. Chtěla bych vám totiž tuto klasickou parfémovou ingredienci představit.

Růže je krásná květina s krásnou vůní. Když se zeptáte lidí na jejich oblíbenou květinu, mnoho jich označí právě růži. Milovali ji už naši starověcí předkové – Sumerové, Řekové i Římané, kteří si vyráběli růžový olej prostým vylouhováním v olivovém oleji, nebo si čerstvými i sušenými okvětními plátky provoňovali své domovy a lázně. Peršané byli první, kterým se podařilo vydestilovat růžovou vodu, jenž je dodnes důležitou součástí orientální kosmetiky a kuchyně; snad v žádné orientální sladkosti nechybí aspoň pár kapek.

Button

Z květů vzácný olej

Metody extrakce se od prostého máčení v oleji postupně vyvinuly a z růží tak dnes umíme získat více materiálů. Produktem destilace v páře je esenciální olej, pomocí rozpouštědel (například éteru) zase z růže získáme tzv. „konkret“, tuhou voskovitou látku, jejímž dalším pročištěním vznikne absolut, nejčistší a nejdražší silice. Kdykoli je ve složení parfému uveden „růžový absolut“ nebo „růžová absolutní silice“, mělo by jít právě o tuto látku.

Není růže jako růže

Existují stovky druhů růže, v parfumerii se však používají dva základní druhy: růže stolistá (latinsky Rosa centifolia) a růže damašská (Rosa damascena). Růže stolistá se pěstuje ve francouzské Grasse nebo také v Maroku a říká se jí často růže májová, protože nejvhodnějším měsícem pro její sklizeň je květen. Jestli rádi vyrážíte na dovolenou mimo sezónu, naplánujte si na příští měsíc výlet po provensálských levandulových a růžových polích…

Růže stolistá („Rosa centifolia foliacea 17“ od Pierre-Joseph Redouté – www.herbarium.com. Licencováno pod Volné dílo Wikimedia Commons)

Olej z růže damašské si vozily naše maminky a babičky z dovolené v Bulharsku, roste totiž právě tady, v Turecku, Egyptě a také na jihu Ruska. Její vůně je sytější a sametovější než vůně růže stolisté. Pro každou růži se hodí jiná metoda extrakce, ta bulharská se prakticky výhradně destiluje, francouzská se zase zpracovává na absolut.

Pokud jste slyšeli, že na pár deka vonné látky se musejí nasbírat tuny růžových lístků, tak tomu věřte, je to pravda. Proto se také tyto extrakty používají jen do nejdražších parfémů. V běžné produkci se růže nahrazuje syntetickými látkami nebo třeba silicemi z pelargónie (gerania), která s růží překvapivě sdílí část svého chemického složení.

růže damašská (zdroj: bit.ly/1EO5FAg)

Někdy ve složení parfému najdete ingredience jako „rudá růže“, „čajová růže“ nebo „růže Královna noci“. Díky široké paletě přírodních i syntetických vonných látek totiž dnes parfuméři dokáží napodobit nejrůznější varianty růží nebo vymyslet růžovou fantazii, která ve skutečnosti ani neexistuje.

Parfémy, které mají na růžích ustláno

V parfémech tak může mít růže mnoho podob. V mnoha moderních květinových parfémech najdeme stopy lehkých, vypulírovaných růžiček, ale najít čistě růžový parfém je překvapivě těžké. Tady uspějete spíš mezi niche značkami: Rose Absolue od Annick Goutal nebo Sa Majesté La Rose od Sergeho Lutense jsou růžové skrz naskrz.

V parfumeriích zkuste třeba Paris (Yves Saint Laurent), to je starodávná, poctivá růže, která ale vyžaduje stejně poctivou lásku k čistě květinovým parfémům, aby se Vám líbila. V Midnight Poison (Dior) je růže smíchána s pačuli do moderní chyprové vůně. Roses de Chloé věrně simuluje svěží, čerstvou růži, slavná Very Irrésistible od Givenchy je zase zajímavě okořeněná badyánem.

Růže je ve sladkém, romantickém Trésoru i v minimalistické Stelle od Stelly McCartney. A sytá, orientální růže? Tu hledejte v arabských vůních, kde mívá růže, milovaná bez výjimky všemi orientálními parfuméry, pro Evropana až šokující grády…