3.díl: Mezopotámie a Kréta

| 23.2.2015 | Novinky, Parfémy, Svět vůní | 0 komentářů

Trocha historie nikoho nezabije… Schválně, kde by jste dnes hledali na mapě oblast tehdejší Mezopotámie? Je to bohužel v současné době území sužované boji vedenými Islámským státem, tedy oblast odpovídající dnešnímu Iráku, severovýchodu Sýrie, jihovýchodu Turecka a jihozápadu Íránu. Kromě nejproslulejšího vládce Mezopotámie, Chammurapiho, na mě z vyhledávače se stejnou frekvencí vykukuje jméno TAPPUTI – BELATEKALLIM . Moji zvědavost, kdo vlastně byla tato osoba, přiživuje ještě skutečnost, že jedni ji považují za muže, druzí za ženu.

Odpověď na téměř kvízovou otázku, jsem po urputném pátrání objevila až v odborném článku jednoho uskupení nadšených chemiků. Byla to tedy žena nebo muž, který téměř před 1200 lety před naším letopočtem byl v chemickém oboru pojmem? Světlo do této problematiky vnesl až právě zmiňovaný článek, který s konečnou platností rozseknul dohady o pohlaví excelentního chemika a tramtadadá…byla to žena! Tapputi byla mezopotamská výrobkyně parfémů, která je historicky první osobou, zmiňovanou v souvislosti s prvními chemickými objevy. Její druhé jméno, Belatekallim, naznačuje, že měla v uvedené výrobě vedoucí postavení.

recept na parfém

Recept na parfém od Tapputi (zdroj: https://bit.ly/1v6NkZG)

O výrobě parfémů se v období starověké Mezopotámie a Kréty mnoho převratně nového nedozvídáme, naopak se zdokonalováním výroby a obráběním materiálů dovedli tehdejší řemeslníci a umělci k dokonalosti zejména nádoby na jejich uskladnění a uchovávání. Označení alabastron si získala nádoba na olej či vonné látky. Inspirací pro tento tvar byla především její egyptská alabastrová či skleněná předloha. Téměř všechny použité vzory byly řecké či egyptské.

Vonné parfémované oleje dnešní doby naleznete i na Elnino.cz!

Aryballos a askos byly další z nádobek, které uchovávaly především parfémy. Pyxis jsem si soukromě přejmenovala na pixlu, kterou v podstatě i byla – malá nádobka kulovitého tvaru, zpočátku vybavená i víčkem. Byla to taková schránka na kosmetické potřeby, dnes bychom do ní asi s největší pravděpodobností ukládali vatové tampónky nebo tyčinky. Starší nádobky byly z keramiky, posléze se vyráběly ze slonoviny nebo z kamene. Největší boom tato nádobka zažívala od poloviny 5. stol. př.n.l.

Vonné oleje se připravovaly macerací rostlin (máčením rostlin v kapalině). Zpracovávaly se rostliny, které v této oblasti rostly, ale i ty které se hojně dovážely na babylonské trhy – některé druhy růží, vavřín, myrta, mimóza či lilie. Nejcennější surovinou, která byla doslova vyvažována i v bohatém Babylonu zlatem, bylo kadidlo (olibanum) a myrta. Za modralý vonný dým se v přepočtu na dnešní měnu platilo ještě více, než za novodobé luxusní niche parfémy.

Důkazem, že obal, použitý na vonné esence, byl stejně důležitý jako samotný obsah, podává právě tato starověká kultura. Touha po kráse se vpíjela nejen do kůže nositelů parfémů, ale i do rukou a nástrojů zručných řemeslníků, které vrývaly do historicky cenných artefaktů nádherné, zdobné scenérie ze života i smrti. A především – nedostižní byli z našeho dnešního pohledu v tom, že každý vyrobený obal byl ručně zhotoveným originálem. V tomto směru je již asi nikdy, bohužel, nepřekonáme.

Petra JanačíkováVůně – to neuchopitelné nic a přeci vypovídající vše…

„Vodítkem, jak vybrat ten správný parfém, je nepřeberné množství rad. Nejcennějšími pomocníky jsou však Vaše intuice a cit. Ten nejlepší parfém je stejně ten, který si sami vyberete.“
Petra

Zdroj úvodní foiografie: bit.ly/1xzv4Lc

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]
Share This